Multidisciplinární individualizovaná sociálně zdravotní péče s využitím telerehabilitace a asistivních technologií

Asistivní technologie mohou výrazně zvýšit soběstačnost člověka se zrakovým postižením a omezit potřebu pomoci druhých. Aby v praxi fungovaly, je důležité zvolit je podle potřeb, vyzkoušet vhodné možnosti a zajistit nácvik používání.

Co jsou asistivní technologie (AT)

Asistivní technologie jsou pomocné nástroje i související služby a systémy, které pomáhají lidem s jakýmkoliv zdravotním hendikepem, zejména lidem se zrakovým postižením, zvládat každodenní činnosti a základní potřeby navzdory tomu, že nevidí nebo vidí omezeně. Tyto technologie mohou nevidomému či slabozrakému člověku výrazně zvýšit soběstačnost a zároveň snížit závislost na pomoci třetí osoby. Aby ale opravdu fungovaly, je potřeba vybírat je podle konkrétních potřeb a zavádět je postupně, s odborným doporučením, ideálně s nácvikem a pečlivým zaškolením.

Členění asistivních technologií

Asistivní technologie pro zrakové omezení nejčastěji převádějí vizuální informace do jiné formy jako například do hlasu, vibrací nebo hmatového výstupu.

Technologie pro nevidomé či slabozraké se často třídí podle jejich účelu využití - čtení, orientace či zajištění bezpečí nebo dle mezinárodních standardů ISO 9999:2016 – Assistive products for persons with disability - Classification and terminology.

Dělení podle účelu/použití:

• Přístup k informacím a textu – odečítače obrazovky, aplikace pro čtení textu (Optical Character Recognition – Optické rozpoznávání znaků), kamerové čtečky a lupy, braillské čtení.
• Mobilita, navigace a orientace – bílá hůl a nácvik orientace a mobility, navigační aplikace, akustické majáčky a informační systémy v dopravě (aktivované ovladačem).
• Detekce překážek a bezpečí – elektronické detektory překážek (např. ultrazvukové), orientační zvukové majáčky v budovách, chytré zvonky, alarmy a signalizace, domácí bezpečnostní prvky (např. detektory kouře/plynu s dobře vnímatelným výstupem).
• Komunikace a digitální přístupnost – mobilní telefon a přístupnost systému, hlasové asistenty, práce na PC s hlasovým výstupem, chytré hodinky a další zařízení pro upozornění (hlas/vibrace).
• Činnosti denního života v domácnosti – indikátor hladiny, mluvící časovače a pomůcky do kuchyně, režimové připomínání (léky, schůzky), chytré prvky domácnosti pro jednoduché ovládání a upozornění.
• Vzdělávání a pracovní uplatnění – braillské řádky a další braillské výstupy, přístupné počítačové rozhraní, specializovaný software a aplikace pro studium a práci.

Proč jsou asistivní technologie důležité právě v domácí péči

V domácnosti se často opakují situace, které mohou být pro člověka se zrakovým postižením velmi náročné. Mnohdy si ani neuvědomujeme, kolik úsilí může stát přečíst dopis a informace z úřadu, ale také běžný leták s potravinami nebo televizní program. Obtížné může být i poznat správný lék, ověřit dávkování, přečíst si návod k použití nebo nežádoucí účinky, stejně jako bezpečně fungovat v kuchyni, například uvařit čaj a nalít horkou vodu do hrnku. Tyto každodenní úkony mohou vyžadovat více energie a soustředění a u některých lidí vést k frustraci nebo pocitu nejistoty.

Právě proto zde asistivní technologie hrají významnou roli. Pokud je technologie zvolena správně, může snížit závislost člověka se zrakovým postižením na pomoci druhých, zvýšit bezpečí a jistotu a zároveň šetřit čas i stres rodině a pečujícím. Když se člověk pomocné nástroje naučí používat a začne je přirozeně využívat v každodenních situacích, bývá nejen samostatnější, ale často také jistější a motivovanější.

Kde asistivní technologie pomáhají nejvíc

Čtení textu: dopisy, etikety, návody, letáky
Často stačí správně nastavený telefon a jednoduchá aplikace, u slabozrakých zase lupy se potřebným zvětšením nebo kamerová lupa. Výhodou je, že člověk může číst informace sám kdykoli potřebuje.

Léky: prevence záměny a větší jistota
Technologie pomůže přečíst název léku nebo instrukce, ale nejlépe funguje v kombinaci s jednoduchým systémem: stálé místo, označení, rutina. U rizikových situací je vhodná i kontrola „druhou cestou“ – kontrola blízkých, lupy, hmatové označení.

Domácnost a bezpečí. V kuchyni a koupelně pomáhá stálé uspořádání věcí, jednoduché značení a postupy, které se natrénují. U slabozrakých může hodně udělat kontrast, barevné označení, správné osvětlení nebo hmatové body.

Orientace a pohyb. Pro nevidomé je zásadní nácvik orientace a mobility. Digitální navigace může být doplněk, ale neměla by nahrazovat bezpečné dovednosti.

Technologie bez a s umělou inteligencí

Technologie bez umělé inteligence bývají stabilní, předvídatelné a snadno osvojitelné. Pro každodenní rutinu jsou často nejvhodnější, protože uživatele méně překvapí a jejich chování je dobře čitelné. Naproti tomu technologie s umělou inteligencí dokážou více pracovat s kontextem, typicky popsat scénu a prostředí, rozpoznat objekty před uživatelem nebo rychle pomoci pochopit, co je na obrázku či v dokumentu.

Je však dobré počítat s tím, že některé AI funkce mohou vyžadovat stabilní připojení k internetu a jsou náročnější na baterii. Zároveň platí, že jejich spolehlivost není vždy stoprocentní. Výstup může ovlivnit například špatné světlo, hluk v okolí, nevhodný úhel snímání nebo rušivé pozadí.

V praxi často rozhoduje, zda se technologie skutečně používá, a především zda je používána správně. Proto je vhodné zapojit služby, které pomohou s výběrem a nácvikem v reálném prostředí. V České republice tuto podporu poskytují i neziskové organizace, například Tyfloservis o.p.s., který nabízí poradenství, nácvik dovedností a sociální rehabilitaci pro lidi se zrakovým postižením.

Závěr

Neexistuje jedna univerzální pomůcka, která vyřeší vše. Nejlépe funguje kombinace jednoduchých a spolehlivých nástrojů pro každodenní rutinu a doplňkových funkcí (včetně umělé inteligence) tam, kde mají jasný přínos. Začněte jednou konkrétní situací, například čtení textu nebo orientace doma, vyzkoušejte vhodné možnosti a zajistěte nácvik. Právě postupné zavádění a pravidelné používání rozhoduje o tom, zda technologie přinese větší samostatnost a jistotu v běžném životě.

---

Užitečné odkazy

Tyfloservis - odborná pomoc pro osoby se zrakovým postižením

TyfloCentrum.cz - Obecně prospěšné společnosti poskytující sociální služby zrakově postiženým v jednotlivých krajích České republiky

Sons ČR - sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR

Okamžik, z.ú. - organizace pomáhající lidem se zrakovým postižením při jejich začleňování do běžného života

Seznam použité literatury

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Strategie aplikace asistivních technologií v oblasti deinstitucionalizace a transformace sociálních služeb [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2022 [cit. 2026-02-15]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/ (Výstup projektu Rozvoj systému sociálních služeb, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0003739, podpořeného z OP Zaměstnanost).

TYFLOSERVIS o.p.s. Sociální rehabilitace [online]. Praha: Tyfloservis o.p.s. [cit. 2026-02-15]. Dostupné z: https://www.tyfloservis.cz/socialni-rehabilitace/

UNITED NATIONS CHILDREN’S FUND (UNICEF). Global Report on Assistive Technology [online]. UNICEF, 25 May 2022 [cit. 2026-02-15]. Dostupné z: https://www.unicef.org/reports/global-report-assistive-technology

WORLD HEALTH ORGANIZATION. Assistive technology [online]. Fact sheet. Geneva: World Health Organization, 2 January 2024 [cit. 2026-02-15]. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/assistive-technology

WORLD HEALTH ORGANIZATION. Assistive technology [online]. Health topic. Geneva: World Health Organization [cit. 2026-02-15]. Dostupné z: https://www.who.int/health-topics/assistive-technology

WORLD HEALTH ORGANIZATION; UNITED NATIONS CHILDREN’S FUND (UNICEF). Global report on assistive technology [online]. Geneva: World Health Organization; UNICEF, 2022 [cit. 2026-02-15]. Dostupné z: https://www.who.int/publications/i/item/9789240049451