Multidisciplinární individualizovaná sociálně zdravotní péče s využitím telerehabilitace a asistivních technologií
Dýchací obtíže a jak se k nim postavit
Ing. Marie Krejzová fyzioterapeutka
Katedra informačních a komunikačních technologií v lékařství FBMI ČVUT
Dýchací obtíže mají mnoho podob – od krátkého zadýchání až po stavy, které ohrožují život. Pod pojmem dýchací obtíže se může skrývat mnohé, a proto je velmi důležité mít povědomí o tom, co všechno tyto potíže může způsobovat, jak se projevují a jaké jsou možnosti při vyhledávání pomoci. Nutné je samozřejmě rozlišit, zda se jedná o stav vyžadující lékařský zásah, nebo o stav, který je řešitelný například cestou některé z forem respirační terapie. Odstranění či zmírnění těchto symptomů může člověku výrazně zlepšit kvalitu života, a dokonce jej i prodloužit.
Projevy dýchacích obtíží
Mezi nejčastější projevy dýchacích obtíží patří dušnost, kašel, sípání, bolest na hrudi a zvýšená únava. Ne vždy však musí být u jedné osoby přítomny všechny. Tyto projevy se mohou objevovat u obtíží, které mají rozdílné příčiny.
- Dušnost je subjektivně vnímána jako pocit nedostatku vzduchu a zvýšené náročnosti dýchání. Její závažnost může být různá a může být vyvolána například fyzickou aktivitou, vystavení alergenům či jinými faktory.
- Kašel je trvalý, někdy vlhký a často se vyskytuje s jinými příznaky.
- Sípání bývá zvýrazněno při výdechu a může být doprovázeno dušností a kašlem.
- Bolest na hrudi může být různého charakteru-od ostré bodavé až po tupou. Bolest na hrudi by se nikdy neměla podceňovat a vždy vyžaduje návštěvu lékaře.
- Zvýšená únava může být epizodická či konstantní, záleží na příčině vzniku dýchacích obtíží.
Na koho se s obtížemi obrátit?
Při odpovědi na tuto otázku záleží na prezentaci obtíží. V nouzové situaci, kdy se problémy s dýcháním objevily náhle a rapidně se zhoršují, když dochází k zmodrání rtů, silné bolesti na hrudi, nástupu zmatenosti nebo když u osob s diagnostikovaným onemocněním nepomáhá předepsaná medikace, vždy je nutné zavolat zdravotnickou záchrannou službu (ZZS). Druhá osoba před příjezdem ZZS zprůchodní dýchací cesty, uvolní těsné oblečení a pokud má člověk v nouzi u sebe předepsané léky (inhalátor na astma, nitroglycerin, nebo domácí kyslík), pomůže mu je použít.
Návštěva svého lékaře je potřebná v případě, pokud se nově objeví některý z výše vyjmenovaných projevů dýchacích obtíží a přetrvává po delší dobu, nebo pokud je jedinec již s respiračním onemocněním diagnostikován a jeho obtíže se i přes současnou léčbu náhle zhoršily.
V případě, kdy byl člověk již vyšetřen, případně zaléčen lékařem a jeho stav je stabilní, je vhodné mu doporučit využití respirační fyzioterapie. Ta existuje v různých formách a nabízí mnoho možností, které si přiblížíme dále v textu.
V neposlední řadě je nutné zmínit důležitost prevence vzniku či zhoršování těchto obtíží. Klíčové je dodržování pravidelné fyzické aktivity (ideálně na čerstvém vzduchu), vyvážené stravování, očkování, omezení trávení času v prašném či chemicky znečištěném prostředí a vyhýbat se jakékoli formě inhalace tabákového kouře.
Respirační fyzioterapie a telerehabilitace
Respirační neboli dechová fyzioterapie slouží jako doplňková forma léčby pro různé druhy dechových obtíží. Dle cíleného vyšetření specialistou je sestaven rehabilitační plán, který může být zaměřen mimo jiné například na hygienu dýchacích cest, tedy pomoc při odpravování hlenu, na posilování dýchacích svalů, na obnovení správného pohybového vzoru při dýchání a další. Tím pomáhá lidem zlepšovat kvalitu života a respirační funkce. Tato forma rehabilitace může přinést výrazné zlepšení v schopnosti vykonávat fyzické aktivity, zmírnit únavu a další symptomy vzniklé nástupem respiračních obtíží.
Velký průlom nejenom v oblasti respirační fyzioterapie přináší telerehabilitace, která s využitím moderních technologií umožňuje rehabilitaci přesunout do domácího prostředí pacientů. Využití telerehabilitace odstraňuje bariéry, kvůli kterým pacienti buď možnost rehabilitace vůbec nevyužijí (např. vzdálenost do zdravotnického zařízení, snížená pohyblivost), nebo na ni z těch samých důvodů přestanou docházet. Zároveň však pacient nepřichází o zpětnou vazbu a o konzultace se svým terapeutem, jelikož průběh terapie je nahráván a umožňuje terapeutovi jej sledovat a vyhodnocovat. Jedná se o rehabilitaci na dálku, při které nedochází k osobnímu setkávání terapeuta a pacienta, ale komunikují spolu skrze informační a komunikační technologie (tablet, mobilní telefon, atd.).
Jednou z technologií, kterou lze využít pro ovlivnění některých z dechových obtíží v domácím prostředí, je telerehabilitační systém SpiroGym. Prostřednictvím ní se získávají objektivní data z terapií s odporovým dechovým trenažerem. Toto cvičení posiluje a zvyšuje vytrvalost dýchacích svalů.
Senzor během provádění dechového cvičení s trenažerem měří hodnoty, které se poté pomocí propojení s mobilním telefonem a aplikací SpiroGym ukazují na obrazovce uživatele ve formě křivky. To poskytuje cvičícímu okamžitou zpětnou vazbu a funguje jako motivační prvek při cvičení s dechovým trenažerem. Při připojení telefonu k internetu aplikace také umožní sledovat naměřené hodnoty dýchacího cvičení terapeutovi. Ten je následně analyzuje, konzultuje je s pacientem a upravuje podle nich také dále terapii tak, aby byla ušitá každému na míru.
Tato technologie byla vyvinuta v roce 2022 Fakultou biomedicínského inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy.
Dalším užitečným nástrojem pro podporu dechové rehabilitace je aplikace CF Hero . Tato mobilní aplikace byla vytvořena pro děti s cystickou fybrózou, aby je motivovala k dodržování náročné léčby.
Použité literární zdroje:
COX, N. S., DAL CORSO, S., HANSEN, H., MCDONALD, C. F., HILL, C. J. et al. Telerehabilitation for chronic respiratory disease. Cochrane Database of Systematic Reviews 2021, Issue 1. Art. No.: CD013040. DOI: 10.1002/14651858.CD013040.pub2. Accessed 09 November 2025
Forum of International Respiratory Societies. The global impact of respiratory disease. Third Edition. European Respiratory Society, 2021. Accessed 22 September, 2021.
KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. 2. Praha : Galén, 2020. ISBN 978-80-7492-500-9.
MUSALLI, A. M., ALSHEHRI, W. A., ALFAWZAN, K. M. A., ALJIZANY, M. A. M., ALMALKI, A. J. D., et al. 2022. “A (reviewed 2025 Aug 1; cited 2025 Nov 9). Review of Respiratory System Diseases: Causes, Symptoms, and Treatments”. Migration Letters 19 (S8). London, UK:103-13. https://migrationletters.com/index.php/ml/article/view/9723.
MedlinePlus. Bethesda (MD): National Library of Medicine (US). Breathing difficulties - first aid; . Available from: https://medlineplus.gov/ency/article/000007.htm
SRP, M., FERRO, Á. S., FERREIRA, J., CACHO, R., ANTUNES, L., et al.
mHealth-assisted expiratory muscle strength training in Parkinson’s disease
patients: A proof-of-concept study. Journal of Parkinson’s Disease. 2024, Sv. 14, 8,
stránky 1623-1630.
SZYMANSKA-CHABOWSKA, A., JUZWISZYN, J., TAŃSKI, W., ŚWIATKOWSKI, F., KOBECKI, J., et al. The fatigue and quality of life in patients with chronic pulmonary diseases. Science Progress. 2021;104(3).
Cílem projektu je zpřístupnit rehabilitační služby a zdravotně sociální péči pomocí moderních technologií.
Vyvíjené řešení zahrnuje efektivní case management, online konzultace s odborníky (fyzioterapeut, ergoterapeut, psycholog, lékař aj.), telerehabilitaci s online monitoringem a zpětnou vazbou i průběžné vzdělávání odborníků, pacientů a pečujících.
Tento projekt s názvem „Multidisciplinární individualizovaná sociálně zdravotní péče s využitím telerehabilitace a asistivních technologií“ je spolufinancovaný Evropskou unií z Operačního programu Zaměstnanost plus a probíhá od května 2025 do dubna 2027.

