Multidisciplinární individualizovaná sociálně zdravotní péče s využitím telerehabilitace a asistivních technologií

Kognitivní funkce jsou tím, co nás každého dělá jedinečným člověkem. Umožňují nám vnímat svět kolem sebe, udržovat pozornost, zpracovávat informace z vnějšího okolí, ukládat si je do paměti, interpretovat je a mnoho dalšího. Díky nim jsme schopni přemýšlet, plánovat a řešit problémy. V tomto krátkém článku si kognitivní funkce přiblížíme, vysvětlíme, proč se stoupajícím věkem tyto funkce slábnou a co je možné dělat pro jejich dlouhodobé udržení či dokonce obnovení.

Co řadíme mezi kognitivní funkce

Jak již bylo zmíněno v úvodu, jedná se soubor funkcí, které člověku umožňují fungovat v každodenním životě a díky kterým si jsme schopni utvářet svou vlastní osobnost. Nelze je však od sebe oddělit, jelikož vždy pracují společně ruku v ruce. Nejčastěji se však mluví o třech základních kognitivních funkcích a těmi jsou:

• Paměť=schopnost ukládat, uchovávat a vybavovat informace
• Pozornost=schopnost soustředit se na jeden podnět bez vyrušení ostatními vjemy
• Myšlení=schopnost pracovat s informacemi, představami a pojmy umožňující hledat souvislosti a řešit nově nastalé situace

Příčiny vzniku kognitivních poruch během stárnutí

Během stárnutí dochází ke změnám v nervovém systému a ke zmenšování objemu tkáně mozku. Ubývají při něm počty nervových spojení a klesá i efektivita přenosu nervových signálů. Tato zapojení umožňují člověku efektivně přenášet a zpracovávat informace. Změny nervových zapojení spojené se stárnutím se následně odráží i na kognitivních funkcích: zpomalení reakcí, zhoršení krátkodobé paměti, pokles pozornosti a dalších.
Studie ukazují, že přibližně 16 % lidí ve věku nad 70 let vykazuje mírnou kognitivní poruchu a dalších 14 % lidí ve stejné věkové skupině trpí demencí.

Jak si kognitivní funkce co nejdéle udržet či je dokonce zlepšit

Zde ukážeme několik možností, kterými lze podpořit kognitivní funkce (nejen) u seniorů. Pro maximální možný efekt je samozřejmě vhodné níže uvedené přístupy kombinovat.

• Zdravý životní styl-pravidelná pohybová aktivita, spánek, nekuřáctví, vyvážená strava, eliminace konzumace alkoholu, snížení nadměrného stresu a další…
• Monitoring a léčba chronických onemocnění a variability krevního tlaku
• Kognitivní rehabilitace, stimulace a trénink-metody, jimiž jsou procvičovány a trénovány dané kognitivní funkce stimulací kompenzačních mechanismů mozku (příklady aplikace v telerehabilitaci jsou popsány níže v textu)
• Neinvazivní stimulace mozku-modulace spojů v nervové tkáni k zefektivnění přenosu informací (prostřednictvím elektrod nebo magnetického pole)
• Medikace-podpoření přenosu informací v nervové tkáni (např. inhibitory cholinesterázy či memantin)

Možnosti tréninku a rehabilitace kognitivních funkcí v domácím prostředí

Telerehabilitace se ukazuje jako slibná a účinná varianta při rehabilitaci a tréninku kognitivních funkcí. Oproti klasické kognitivní terapii nevyžaduje docházení do specializovaných zdravotnických zařízení, a tudíž umožňuje zajištění lepší kontinuity a intenzity léčby. Zároveň je vnímána jako zábavná a motivující, jelikož úkoly trénující kognici jsou skryty v herním prostředí. Má však i své zápory, kterými může být u seniorů například nedůvěra v moderní technologie či fakt, že jim někteří nerozumí a neumí s nimi zacházet. Klíčové je také konzultovat parametry cvičení a vývoj zdravotního stavu se svým terapeutem, který dle získaných informací adekvátně upravuje terapii. Níže je uvedeno několik technologií, které lze využívat pro kognitivní rehabilitaci.

Virtuální realita
Virtuální realita nebyla původně navržena k účelům rehabilitace, ale pro simulaci nebezpečných situací při výcviku vojáků a letců. Většina lidí ji zná spíše z herního průmyslu, ve které se objevila v 90. letech 20. století a její popularita stoupá dodnes.
Velmi zjednodušeně se jedná o počítačově vytvořené prostředí, do kterého se může člověk plně ponořit a v reálném čase ho ovlivňovat. Nyní se často setkáváme s virtuální realitou, do které se lze vnořit pomocí nasazení speciálních brýlí, tzv. VR headsetu. Ten se skládá nejen z vizuálního displeje, ale také ze senzorů pohybu, reproduktorů, případně i mikrofonů a dalších součástí, které společně umožňují pocit plného přenesení do virtuálního světa.
Terapie s využitím virtuální reality je prospěšná při zlepšování kognitivních i motorických funkcí u starších lidí s kognitivními poruchami. Zejména bylo prokázáno velké zlepšení v oblasti paměti, pozornosti, výkonných (exekutivních) funkcí a celkového vnímání. Před využitím virtuální reality s cílem ovlivňování kognitivních funkcí je nutné konzultovat tuto volbu se svým terapeutem či/a lékařem. Terapeut následně vybere vhodné herní prostředí a sestaví individuální rehabilitační plán. Průběžně pak tento plán upravuje dle změn zdravotního stavu klienta.

Mobilní aplikace
Může se to zdát nereálné, ale i určité aplikace v chytrém telefonu či na počítači mohou posloužit ke zlepšení kognitivních funkcí. Těchto aplikací je celá řada, a ne všechny však nabízejí dostatečnou kvalitu. Většina aplikací nabízí trénink především paměti a pozornosti, ale jen málo z nich se také věnuje exekutivním funkcím a prostorové orientaci. Při výběru vhodné aplikace je opět žádoucí konzultovat volbu aplikace a průběh cvičení s odborníkem. Mobilní aplikace nabízejí motivující, zábavnou a efektivní formu tréninku kognitivních funkcí pro všechny věkové kategorie.

---

Užitečné odkazy:

Publikace Péče o pacienty s kognitivní poruchou, Autoři © Iva Holmerová, Eva Jarolímová, Jitka Suchá a kol. – 2007

Brožura Jak provádět kognitivní trénink organizace Cerebrum, o.p.s.

Příručka Testování paměti zpracovaná Centrum pro pečující a rodiče při MAS Třeboňsko o.p.s.

Příručka Tablet jako rehabilitační a komunikační pomůcka

Příručka Cvičte si svůj mozek

Příručka Trénujte si svůj mozek

Webová stránka pro trénink kognitivních funkcí (v angličtině) CogniFit

Použité literární zdroje:

BRITO, D.V.C., ESTEVES, F., RAJADO, A.T., et al. Assessing cognitive decline in the aging brain: lessons from rodent and human studies. npj Aging 9, 23 (2023). https://doi.org/10.1038/s41514-023-00120-6

WARNER, D. Cognitive functioning: How the brain works. Medical News Today, 2024. Medically reviewed by S. Amin, M.D. Dostupné z: https://www.medicalnewstoday.com/articles/cognitive-functioning

VOSTRÝ, M., VETEŠKA, J. Kognitivní rehabilitace seniorů: psychosociální a edukační souvislosti. Praha: Grada, 2021. ISBN 978-80-271-2866-2. Dostupné z: https://flexibooks.cz/kognitivni-rehabilitace-senioru/d-83684/

CHEN, L., JIAO, J., ZHANG, Y. Therapeutic approaches for improving cognitive function in the aging brain. Frontiers in Neuroscience, 16, 2022, Article 1060556. https://doi.org/10.3389/fnins.2022.1060556

HYEONWOO, J., YOUNG, K.D., SI-WOON, P., et al. A systematic review of cognitive telerehabilitation in patients with cognitive dysfunction. Frontiers in Neurology, 15, 2025. DOI=10.3389/fneur.2024.1450977. ISSN=1664-2295

VR Education. (2021, 1. listopadu). Virtuální realita – historie a současnost. VR Education. Dostupné z: https://vreducation.cz/virtualni-realita-historie-a-soucasnost/

SHIZHE, Z., YOUXIN, S., YING, S., et al. Effects of Virtual Reality Intervention on Cognition and Motor Function in Older Adults With Mild Cognitive Impairment or Dementia: A Systematic Review and Meta-Analysis. Frontiers in Aging Neuroscience, 13, 2021. DOI=10.3389/fnagi.2021.586999. ISSN=1663-4365

WU, L., PAN, J., DOU, C., et al. Cognitive Training Mobile Apps for Older Adults With Cognitive Impairment: App Store Search and Quality Evaluation. 13, 2025. doi: 10.2196/69637