Multidisciplinární individualizovaná sociálně zdravotní péče s využitím telerehabilitace a asistivních technologií

Bolest zad není problémem pouze starší generace lidí. Statistiky ukazují, že téměř 80 % populace se během svého života setká s epizodou bolesti zad, která je omezí při běžných denních činnostech. V České republice se dlouhodobě jedná o jednu z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti, což má obrovské dopady nejen na ekonomiku, ale především na kvalitu života jednotlivců. Prevence přitom není jen o vzpřímeném sedu u počítače, je to celá řada návyků od pohybu, stravy, psychické pohody až po regeneraci.

Z čeho se páteř skládá?
Představte si páteř jako dynamický pilíř našeho těla, který slouží jako nosná struktura pro celé tělo. Není to rovná tyč, ale dvojesovitá křivka složená z lordózy v krční a bederní části a kyfózy v hrudní a křížové oblasti. Díky tomuto tvaru dokáže tlumit nárazy při chůzi i skocích. Celkem ji tvoří 33 až 34 obratlů, mezi kterými se vyskytují meziobratlové ploténky, které fungují jako pružné tlumiče. Stabilitu páteře zajišťuje propracovaný systém vazů a svalů. Míšní nervy, které vystupují z páteřního kanálu, tvoří klíčovou komunikační síť mezi mozkem a tělem. Jejich mechanický útlak, způsobený například výhřezem ploténky, je nejčastější příčinou vystřelující bolesti do končetin. Přilehlý cévní systém zajišťuje výživu pro ploténky, které jsou u dospělého člověka odkázány na difuzi živin z okolí, což je proces přímo závislý na pravidelném pohybu a dobré mikrocirkulaci. Bolest vzniká, pokud v celém tomto systému dojde k nerovnováze.

Nejčastější příčiny bolesti zad
• Funkční poruchy: Svalové dysbalance, při kterých dochází k útlumu posturálního svalstva (svaly udržující vzpřímený postoj a stabilitu proti gravitaci) a hyperaktivitě svalů s tendencí ke zkrácení. Při prudkém pohybu či prochladnutí může dojít k zablokování drobných kloubů na páteři, na což tělo reaguje snížením pohyblivosti v daném segmentu a bolestí.
• Degenerativní změny: Mezi ně patří postupné opotřebení chrupavek (artróza). Při opotřebení meziobratlových plotének, dochází ke ztrátě schopnosti jejich hydratace. To může vést k výhřezu a mechanickému dráždění nervových kořenů v jejich blízkosti.
• Psychosomatické faktory: Chronický stres zvyšuje klidový svalový tonus prostřednictvím vyplavování hormonu kortizolu. To vede k ischemii (nedokrvení) tkání a vzniku bolestivých spoušťových bodů (trigger pointů).

Páteř zpravidla nebolí jako celek. Potíže se obvykle lokalizují do oblastí s největší pohyblivostí nebo naopak do míst přechodu mezi pohyblivou a fixovanou částí.
• Krční páteř: Bývá přetěžována předsunutým držením hlavy a statickou prací u počítače. Bolest zde často vzniká kvůli svalové dysbalanci v oblasti horních trapézů a zdvihačů lopatek. Typickým projevem jsou i tenzní bolesti hlavy, závratě nebo bolest vyzařující do ramen.
• Hrudní páteř: Tato část je relativně málo pohyblivá díky spojení s žebry. Bolest zde nejčastěji pramení z blokád žeber nebo z tzv. „kulatých zad“ při dlouhodobém sezení. Může se projevovat jako bodavá bolest mezi lopatkami nebo pocit tísně při hlubokém nádechu.
• Bederní páteř: Jde o nejvíce zatěžovaný úsek, který nese váhu celého trupu. Bolest v této oblasti je často důsledkem nestability způsobené oslabenými břišními svaly. Druhou příčinou bolesti je pak nadměrná bederní lordóza. Právě zde dochází k nejčastějším výhřezům plotének, které mohou utlačovat nervy vedoucí do dolních končetin.
• Přechod křížové kosti a pánve: Často zaměňováno za bolest beder. Jde o tzv. „esíčka“, kde i drobný posun či blokáda způsobuje výraznou bolest při chůzi, stoji nebo rotaci pánve.
• POZOR: Pokud se bolest zad objeví po pádu či úrazu nebo se k bolesti přidá brnění, vystřelující bolest pod koleno, slabost v nohou, potíže s močením či vyprazdňováním, nečekejte a vyhledejte pomoc lékaře. Rovněž zvažte jeho návštěvu, pokud bolest pociťujete již delší dobu (v řádu několika týdnů až měsíců).

Jednotlivé složky prevence bolesti zad
Páteř nelze vnímat pouze jako mechanickou oporu těla. Jde o systém, jehož integrita je přímo závislá na vnitřním prostředí organismu. To, jak efektivně dokážou tkáně regenerovat, jak jsou vyživovány ploténky a v jakém napětí se nacházejí svalové řetězce, je výsledkem součtu našich každodenních rozhodnutí. Prevence bolesti zad tedy nekončí u správného sezení a cvičení, ale začíná u komplexního přístupu k vlastnímu zdraví. I zdánlivě nesouvisející faktory, jako je kvalita spánku nebo hydratace, hrají kritickou roli.
Klíčem k odolné páteři je pohybová variabilita. Izolované cvičení je totiž méně účinné než kombinace různých typů zátěže. Níže jsou zmíněny příklady pohybových aktivit, které je vhodné v rámci prevence bolesti zad do každodenního života začlenit.
• Aktivace hlubokého stabilizačního systému (s tím pracuje např. koncept DNS prof. Koláře) učí tělo správně zapojovat břišní a zádové svaly, mj. i bránici. Funkční bránice totiž tvoří vnitřní podporu pro bederní páteř.
• Jóga zlepšuje celkovou mobilitu těla.
• Silový trénink buduje svalový korzet a zároveň zvyšuje hustotu a pevnost kostí.
• Kardio jako je např. pravidelná chůze, plavání či jízda na kole zlepšují metabolickou výměnu v tkáních a napomáhají výživě bezcévných struktur (meziobratlové ploténky). Tyto aktivity jsou prospěšné i pro kardiovaskulární systém.

Zařadit však můžete jakýkoli sport, který Vás bude hlavně bavit a setrváte díky němu u pohybu konzistentně. Při pohybu totiž nejde o to, kolik zvládnete uběhnout nejvíce kilometrů při jednom běhu, ale zda chodíte sportovat pravidelně a dopřáváte tělu variabilitu pohybu.
Pro minimalizaci rizika výhřezu ploténky je nutné ovládat správnou techniku zvedání břemen. Předměty proto zvedejte ze dřepu a držte je co nejblíže u těla. Každých 10 cm vzdálenosti od těla zněkolikanásobí tlak na bederní ploténky. Při zvedání je nutné vyvinout sílu z dolních končetin, zejména ze stehen.
Ani ta nejdražší ergonomická židle vás nezachrání, pokud na ní sedíte osm hodin v kuse bez jakékoli pauzy pro pohyb. Při sedavém zaměstnání je nejdůležitější střídat pracovní pozice. Ideální je zařadit krátkou pauzu a protažení každých 30 až 60 minut. Pokud můžete střídat stoj a sed mezi sebou, učiňte tak. Tento princip změny pracovní polohy vás donutí se při přesunu vždy rozhýbat.
Dnešním velkým rizikem je tzv. „syndrom SMSkového krku“ (zvýšená zátěž krční páteře při dlouhodobém předklonu hlavy nad telefonem). Při pohledu do telefonu s hlavou v předklonu 60° působí na krční páteř síla odpovídající až 27 kg. Nesklánějte proto hlavu k telefonu, ale raději zvedejte telefon do úrovně očí.
V rámci prevence bolesti zad je také vhodné zaměřit se i na další faktory našeho životního stylu. Metabolismus a psychosomatika rovněž ovlivňují zdraví a funkčnost našich tkání.
• Hydratace: Meziobratlové ploténky vyžadují dostatečný přísun tekutin pro zajištění své pružnosti a schopnosti tlumit nárazy během celého dne. Proto dodržujte doporučené množství tekutin, které byste měli za den vypít.
• BMI: Nadměrná tělesná hmotnost lineárně zvyšuje mechanickou zátěž na pohybový aparát a tím urychluje jeho opotřebení.
• Kouření: Nikotin zhoršuje prokrvení terminálních cév, čímž omezuje přísun živin do meziobratlových plotének a urychluje tak jejich degenerativní procesy.
• Psychosomatika a stres: Chronický stres prostřednictvím kortizolu zvyšuje svalové napětí, což vede k nedokrvení tkání a vzniku zmiňovaných trigger pointů.
• Spánková hygiena: Meziobratlová ploténka se vlivem gravitace a zátěže během dne postupně snižuje a vysychá. Nejen pro její regeneraci je důležitý dostatečně dlouhý a kvalitní spánek, protože ta probíhá hlavně v noci. Matrace by měla poskytovat tělu oporu, ale netlačit na klouby.

Pokud bolest zad dorazí
V souladu s doporučením moderní medicíny založené na důkazech již v současnosti při bolesti neplatí striktní klid na lůžku. Naopak, včasná vertikalizace spolu s přiměřenou pohybovou aktivitou urychlují hojení a zabraňují atrofii (úbytku) svalstva. Pokud nejsou přítomny výše zmíněné příznaky, při kterých je nutné vyhledat lékaře, bolest neznamená nutnost imobilizace. Rozhodně je však dobré zjistit příčinu vzniku bolesti a hýbat se s rozumem.

Závěr
Prevence bolesti zad je dlouhodobá investice do kvality života. Aktivní přístup k vlastnímu tělu je nejúčinnějším nástrojem, jak předejít chronickým stavům a udržet si mobilitu do vysokého věku. Proto:
• se hýbejte rozmanitě;
• nesetrvávejte v jedné pozici (včetně té u telefonu) dlouhou dobu;
• aktivujte střed těla (vaše bránice je nejlepší opora pro páteř);
• zvedejte věci chytře, s ohledem na zdraví vašich meziobratlových plotének;
• myslete na spánek a hydrataci;
• poslouchejte varovné signály vašeho těla;
• dbejte na své psychické zdraví.

Prevence není o hodinách strávených v posilovně, ale o malých rozhodnutích, která děláme každý den. Investice do prevence dnes znamená, že si za 20 let stále bez problému zavážete tkaničky. Prevence je ta nejlevnější a nejúčinnější medicína.

Užitečné odkazy:
Správné zvedání břemene a ergonomie práce na počítači a telefonu (https://www.bezpecnostprace.info/ergonomie/muskuloskeletalni-poruchy/)
Metoda DNS prof. Koláře (https://www.dns-cz.com/metoda-dns)

Použitá literatura:
STEFFENS, Daniel; MAHER, Chris G.; PEREIRA, Leani S. et al. Prevention of Low Back Pain, A Systematic Review and Meta-analysis. Online. JAMA Intern Med. 2016, roč. 176, č. 2, s. 199-208. Dostupné z: https://doi.org/10.1001/jamainternmed.2015.7431.
Mayo Clinic. Back pain – Diagnosis and treatment. Online. MAYO CLINIC. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/back-pain/diagnosis-treatment/drc-20369911.
Mayo Clinic. Back pain – Symptoms and causes. Online. MAYO CLINIC. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/back-pain/symptoms-causes/syc-20369906.
Státní zdravotní ústav. Prevence bolesti zad. Online. NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL. 2020. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/349-prevence-bolesti-zad.
Státní zdravotní ústav. Páteř. Online. NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL. 2023. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1208-pater.
MARSHALL, Mallika. Back pain. Online. Harvard Health Publishing. 2022. Dostupné z: https://www.health.harvard.edu/topics/back-pain.
World Health Organization. Low back pain. Online. World Health Organization. 2023. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/low-back-pain.
PainGURU. Syndrom SMSkového krku (TEXT NECK). Online. PainGURU. 2026. Dostupné z: https://www.painguru.cz/syndrom-smskoveho-krku-text-neck/.
EuroPainClinics. Bolest v kříži. Online. EUROPAINCLINICS. 2025. Dostupné z: https://www.europainclinics.cz/bolest-v-krizi-symptomy-prevence/.