Multidisciplinární individualizovaná sociálně zdravotní péče s využitím telerehabilitace a asistivních technologií
Záznam konference „Moderní postupy v distanční péči a rehabilitačním lékařství"
MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D., doc. Ing. Karel Hána, Ph.D.
Délka: 300 min.
Dne 17. září 2026 se v přednáškovém sále Vysoké školy logistiky v Praze uskutečnil třetí ročník studentské vědecké a odborné konference „Moderní postupy v distanční péči a rehabilitačním lékařství“. Konference vytvořila prostor pro setkání studentů, vědeckých pracovníků i odborníků z oblasti zdravotní a sociální péče a technologických inovací.
Konference se uskutečnila pod záštitou Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, ředitele Fakultní nemocnice Bulovka MUDr. Petra Koloucha, MBA, LL.M., a Sekce telemedicíny České společnosti lékařské fyziky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Odbornými garanty konference byli MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D., doc. Ing. Karel Hána, Ph.D. Akce byla současně zařazena do celoživotního vzdělávání České lékařské komory, Unie fyzioterapeutů České republiky, České asociace ergoterapeutů a České asociace sester.
V záznamu z konference je dostupných celkem 21 odborných příspěvků z oblasti využití telemedicíny, telerehabilitace a asistivních technologií v multidisciplinární zdravotní a sociální péči.
Další informace o konferenci, včetně publikovaného recenzovaného sborníku abstraktů, jsou dostupné na webových stránkách www.distancnirehabilitace.cz.
Zahájení
přivítání na konferenci
Úvodní slovo
zahájení
Umělá inteligence a asistivní technologie v rehabilitaci: od kompenzace k větší autonomii
Rozvoj asistivních technologií, umělé inteligence a digitálních nástrojů významně proměňuje možnosti zdravotní i sociální rehabilitace lidí s poraněním míchy a dalšími těžkými pohybovými omezeními. Přestože současná medicína zatím nedokáže obnovit funkci poraněné míchy, moderní technologie stále více podporují samostatnost, bezpečnost a kvalitu života a otevírají nové možnosti distanční péče.
Umělá inteligence v diagnostice cervikálních lézí: segmentace a klasifikace kolposkopických snímků
Kolposkopie je základní metodou diagnostiky prekanceróz ejí výtěžnost významně závisí na zkušenosti hodnotícího lékaře – publikovaná Area Under Curve (AUC) vizuálního hodnocení dosahuje 0,69 (95% CI 0,63–0,74). Hluboké učení nabízí cestu ke standardizaci hodnocení osavadní práce řeší segmentaci léze Cílem představené studie je vyvinout a validovat model hlubokého učení, který na kolposkopických segmentuje lézi a současně odliší , a podpoří tak klinicky relevantní rozhodnutí o indikaci k výkonu.
Strojové učení pro včasnou detekci Alzheimerovy choroby
Časná identifikace mírné kognitivní poruchy (MCI), která může představovat prodromální fázi Alzheimerovy nemoci, nabývá na významu s rozvojem biologických markerů a s nástupem terapií cílených na počáteční stadia onemocnění. Klinické a neuropsychologické vyšetření však zachycuje kognitivní a funkční stav jen epizodicky a pozvolné změny každodenního fungování mezi jednotlivými vyšetřeními mu mohou unikat.
Kybernetická bezpečnost, due diligence a EOSC CZ
Kybernetická bezpečnost je nejen v České republice velmi aktuálním tématem, a to zejména v souvislosti s transpozicí směrnice NIS2 do národních legislativ států EU. Obdobně dochází k posílení odolnosti v oblasti ochran proti vlivovému působení nejen cizích mocí. Současně však roste snaha o sdílení vědeckých dat. Jak tyto oblasti mohou být propojeny a „nekonkurovat“ si?
Využití virtuální reality jako prvku pohybové terapie v dětské obezitologii: klinická perspektiva
Prevalence nadváhy a obezity v dětské populaci dlouhodobě roste, přičemž nabídka specializované a ucelené terapie zůstává omezená. Imerzivní virtuální realita (VR) představuje potenciální doplněk fyzioterapeutické intervence, jehož klinický přínos však dosud není jednoznačně doložen.
Bariéry a facilitátory virtuální reality v geriatrické péči: perspektiva pacienta a terapeuta
Virtuální realita se stále častěji prosazuje jako doplňkový nástroj aktivizace seniorů se sníženou motivací k pohybu a ubývající soběstačností. Technologie umožňuje průběžnou zpětnou vazbu a přizpůsobení obtížnosti pacientovi, její zavedení do zařízení sociálních služeb však provází řada překážek, vnímaných odlišně pacienty a personálem.
Praktické příklady využití virtuální reality v rehabilitaci
Virtuální realita (VR) se v posledních letech stává významným doplňkem moderní neurorehabilitace. Pokud je technologie certifikovaná jako zdravotnický prostředek (MDR), umožňuje pacientům bezpečný, interaktivní, efektivní a vysoce motivující cvičení prostřednictvím specializovaných modulů.
Participativní tvorba inovací ve zdravotně-sociální péči: zkušenosti s využitím human centered design
Rozvoj technologií a telerehabilitace otevírá nové možnosti podpory individualizované péče. Úspěšná implementace inovací vyžaduje, aby navrhovaná řešení odpovídala skutečným potřebám klientů i odborníků. Přístup human-centered design (HCD) představuje metodologický rámec založený na aktivním zapojení uživatelů do celého procesu.
Telemedicína v Sociálních službách města Kroměříže
Telemedicína představuje inovativní nástroj rozšiřující dostupnost zdravotní péče v pobytových sociálních službách. Příspěvek prezentuje zkušenosti organizace se zaváděním telemedicínských konzultací ve spolupráci s poskytovatelem zdravotní péče.
Telerehabilitace poruch rovnováhy u osob s roztroušenou sklerózou: individualizovaný přístup versus videem vedené domácí cvičení
Poruchy rovnováhy patří mezi časté projevy roztroušené sklerózy (RS) a významně ovlivňují mobilitu i kvalitu života pacientů. Vedle standardní rehabilitace se stále více uplatňuje telerehabilitace, která umožňuje pravidelnou terapii v domácím prostředí.
Individualizované telerehabilitační programy: příklady z klinické praxe
Telerehabilitace rozšiřuje možnosti poskytování rehabilitační péče v domácím prostředí a umožňuje vytvářet individualizované rehabilitační programy přizpůsobené diagnóze, funkčnímu stavu a terapeutickým cílům pacienta. Propojení telemedicíny, digitální edukace, průběžného monitorování a komunikace s terapeutem podporuje dlouhodobou spolupráci pacienta s terapeutem a přispívá k individualizaci rehabilitační péče.
Výživa na dálku: telemedicína v předoperační přípravě urogynekologických pacientek
Výživa je nedílnou součástí předoperační přípravy pacientek před velkými urogynekologickými výkony. Jednorázová edukace často nestačí k upevnění doporučených stravovacích návyků, proto je vhodné navázat opakovanou nutriční intervencí. Pacientkám, pro které jsou opakované návštěvy specializovaného pracoviště obtížně dostupné, nabízíme možnost následných nutričních konzultací formou telemedicíny.
Možnosti telerehabilitace v ergoterapii: od evidence ke klinické praxi
Telerehabilitace představuje moderní model poskytování ergoterapeutické péče prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Umožňuje rozšířit dostupnost rehabilitačních služeb, podpořit kontinuitu péče a efektivně propojit zdravotní i sociální sektor. Přesto její implementace vyžaduje jasně definované klinické, technické, etické a legislativní postupy a standardy.
Autonomie místo kontroly: využití inteligentních technologií v komunitní službě pro osoby s PAS
Moderní komunitní služby pro osoby s poruchou autistického spektra (PAS) hledají nové způsoby, jak skloubit individuální podporu, bezpečnost a co nejvyšší míru samostatnosti. Inteligentní technologie mohou významně rozšířit možnosti podpory, pokud respektují individuální potřeby, schopnosti a právo člověka rozhodovat o vlastním životě. Jejich cílem není nahrazovat lidskou péči, ale vytvářet podmínky pro důstojnější, bezpečnější a více individualizovaný způsob života.
Standardy asistivních technologií jako nástroj pro bezpečné a efektivní zavádění inovací v sociálně-zdravotních službách, Karty asistivních technologií: od osvěty k informovanému výběru a využití v každodenní péči
Stárnutí populace, rostoucí počet chronických onemocnění a tlak na kapacity služeb zvyšují význam asistivních technologií v přirozeném i institucionálním prostředí. Projekt TechSocialcare vychází z praxe, ve které jsou digitální a asistivní nástroje často zaváděny izolovaně, bez jednotných požadavků na použitelnost, propojitelnost, bezpečnost a návaznost na sociální a zdravotní služby.
Bezkontaktní detekce ležící osoby jako doplněk tísňové péče
Bezkontaktní sledování situací, kdy osoba zůstává ležet mimo obvyklá místa, může významně rozšířit možnosti tísňové péče v domácím i pobytovém prostředí. Využití technologií, které nepracují s klasickým kamerovým obrazem, zároveň umožňuje řešit požadavky na ochranu soukromí uživatelů.
Vliv požadavků MDR na poskytovatele zdravotní péče
Evropská regulace ve formě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích ovlivňuje nejen subjekty zapojené ve vývoji, výrobě, dovozu a distribuci zdravotnických prostředků, ale reguluje i část postupů související s činnostmi poskytovatelů zdravotní péče.
Digitální nástroje v onkologické rehabilitaci žen po léčbě karcinomu prsu – zkušenosti s komplexním modelem edukace a fyzioterapie
Moderní onkologická rehabilitace stále více využívá digitální technologie, které zvyšují dostupnost odborné péče a podporují dlouhodobou adherenci pacientek k rehabilitačním doporučením. Po ukončení aktivní léčby však řada žen zůstává bez systematického vedení v oblasti pohybové léčby, péče o jizvy a prevence pozdních následků léčby.
Pacientská organizace Společnost E a představení kompenzačních pomůcek pro lidi s epilepsií
Cílem příspěvku je představit pacientskou organizaci Společnost E a podpořit informovanost odborné veřejnosti o asistivních technologiích jako účinném nástroji ke zvyšování kvality života a k překonávání bariér, které epilepsie do života přináší.
Komplexní systém podpory pečujících Opora Diakonie
Program Opora Diakonie vznikl jako reakce na dlouhodobý nedostatek systematické podpory pro neformálně pečující v ČR a funguje jako propojený systém tří vzájemně provázaných pilířů: online nástrojů, telefonického poradenství a terénního poradenství v regionech.
Zakončení
vyhlášení výskedků studentské soutěže a rozloučení
Cílem projektu je zpřístupnit rehabilitační služby a zdravotně sociální péči pomocí moderních technologií.
Vyvíjené řešení zahrnuje efektivní case management, online konzultace s odborníky (fyzioterapeut, ergoterapeut, psycholog, lékař aj.), telerehabilitaci s online monitoringem a zpětnou vazbou i průběžné vzdělávání odborníků, pacientů a pečujících.
Tento projekt s názvem „Multidisciplinární individualizovaná sociálně zdravotní péče s využitím telerehabilitace a asistivních technologií“ je spolufinancovaný Evropskou unií z Operačního programu Zaměstnanost plus a probíhá od května 2025 do dubna 2027.
