Úvod: Časná identifikace mírné kognitivní poruchy (MCI), která může představovat
prodromální fázi Alzheimerovy nemoci, nabývá na významu s rozvojem biologických
markerů a s nástupem terapií cílených na počáteční stadia onemocnění. Klinické
a neuropsychologické vyšetření však zachycuje kognitivní a funkční stav jen
epizodicky a pozvolné změny každodenního fungování mezi jednotlivými vyšetřeními
mu mohou unikat.
Cíl: Podat kritický přehled současného stavu pasivního monitorování aktivit denního
života pomocí bezkontaktních ambientních senzorů a zhodnotit potenciál radarů
v pásmu milimetrových vln (mmWave/FMCW) v kombinaci s hlubokým učením pro
časný záchyt MCI.
Metodika: Přehled vychází z protokolu scoping review podle metodiky JBI
a doporučení PRISMA-ScR. Porovnává jednoduché pohybové a kontaktní senzory,
chytré zásuvky, kamerové a hloubkové systémy, LiDAR a radarové technologie;
sleduje odvozované digitální biomarkery, reprezentace senzorových dat od
mikrodopplerovských spektrogramů po mračna bodů, metody hlubokého učení
včetně sekvenčních modelů a architektury Transformer a kvalitu validačních postupů.
Výsledky: Dosavadní studie podporují souvislost kognitivního stavu s charakteristikami
chůze, mobility, spánku a denního režimu i s prováděním komplexních aktivit. Přímé
důkazy pro radarovou detekci MCI však zůstávají omezené: pocházejí převážně
z malých nebo kontrolovaných studií, zřídka zahrnují externí validaci a jejich výsledky
může nadhodnocovat nevhodné dělení dat na úrovni záznamů namísto osob.
Závěr: Radar mmWave v současnosti nepředstavuje náhradu biologické ani klinické
diagnostiky, je však perspektivním zdrojem podpůrných digitálních biomarkerů pro
dlouhodobé sledování funkčních změn. Podmínkou klinického uplatnění je rigorózní
validace v přirozeném prostředí a důsledné, subjektově korektní testování modelů.