Úvod: Poruchy rovnováhy patří mezi časté projevy roztroušené sklerózy (RS) a
významně ovlivňují mobilitu i kvalitu života pacientů. Vedle standardní rehabilitace se
stále více uplatňuje telerehabilitace, která umožňuje pravidelnou terapii v domácím
prostředí.
Cíl: Posoudit proveditelnost dvou forem telerehabilitace a porovnat jejich předběžný
klinický efekt na rovnováhu a mobilitu u osob s RS.
Metodika: Do 12týdenní randomizované studie byli zařazeni pacienti s RS, kteří
subjektivně udávali obtíže s rovnováhou. Účastníci byli náhodně rozděleni do tří skupin:
(1) individuálně vedená telerehabilitace s využitím systému Homebalance, (2) domácí
cvičení podle instruktážních videí a (3) kontrolní skupina bez intervence. Primárními
sledovanými parametry byly Berg Balance Scale (BBS), test stoje na jedné dolní
končetině, Activities-specific Balance Confidence Scale (ABC) a Falls Efficacy Scale
International (FES-I). Sekundárními ukazateli byly funkční mobilita, subjektivně vnímaný
vliv RS na chůzi a únava hodnocené pomocí testů Timed Up and Go (TUG), TUG s
kognitivním úkolem, MS Walking Scale-12 (MSWS-12) a Modified Fatigue Impact Scale
(MFIS).
Výsledky: Studii dokončilo 61 osob s RS (22 ve skupině Homebalance, 19 ve skupině s
videoprogramem a 20 v kontrolní skupině). Mezi skupinami nebyly při vstupním
vyšetření zjištěny významné rozdíly. Adherence k terapii dosáhla 98,5 % ve skupině
Homebalance a 73,5 % ve skupině s videoprogramem. Po 12 týdnech vykazovala
skupina využívající systém Homebalance nejvýraznější zlepšení parametrů rovnováhy,
funkční mobility i subjektivně hodnoceného vlivu RS na chůzi.
Závěr: Obě formy telerehabilitace se ukázaly jako dobře realizovatelné a bezpečné.
Významnější klinický přínos však byl pozorován pouze u individuálně vedené
telerehabilitace využívající systém Homebalance. Výsledky naznačují, že průběžná
interakce s terapeutem v kombinaci s interaktivním balančním systémem může zlepšit
adherenci pacientů k terapii a podpořit její účinnost.