Cílem je seznámení se s technickým základem imerzivních systémů, které umožňují sledování pohybu a interakci s virtuálními objekty, a představení, jak virtuální prostředí blízké tomu reálnému napomáhá efektivnějšímu učení a tréninku dovedností. V přednášce je také popsáno, jak propojit technologie s lidským a kreativním přístupem v rehabilitaci.

V druhé části jsou na konkrétních příkladech představeny terapeutické možnosti, které VR nabízí v rehabilitaci motorických a kognitivních funkcí, terapii bolesti nebo úzkostných stavů. Virtuální realita umožňuje pacientům trénovat každodenní činnosti, od úchopu předmětů běžné denní potřeby, po vaření nebo nakupování, v bezpečném, kontrolovaném a motivujícím prostředí. Díky intenzivnímu tréninku ve specifickém prostředí a úkolech, okamžité zpětné vazbě a možnosti individuálního nastavení obtížnosti VR podporuje neuroplasticitu a přenos získaných dovedností do reálného života. Její využití se přitom rozšiřuje i do dalších oblastí zdravotnictví, v chirurgii napomáhá plánování a nácviku operací, nachází uplatnění v onkologii, geriatrii, psychiatrii či paliativní péči při zmírnění bolesti, projevů úzkosti nebo fobií. Ve vzdělávání poskytuje bezpečné prostředí pro výuku složitých postupů, komunikačních dovedností či krizových situací.

Závěrečná část se zaměřuje na současné výzkumy a klinické aplikace, které potvrzují účinnost VR jako doplňku konvenční terapie. Důležitou roli při nastavování cílů a plánů a hodnocení efektivity má stále samotný terapeut. Virtuální realita se dnes uplatňuje nejen v nemocnicích a rehabilitačních centrech, využití nachází i v pobytových zařízeních sociálních služeb, kde podporuje motorické i kognitivní schopnosti seniorů a dalších klientů a přináší nové podněty i motivaci k aktivitě a pohybu. Postupně se její využití přesouvá také do domácího prostředí, neboť se jedná o lehké transportní systémy, které umožňují efektivní trénink pod dohledem druhé osoby nebo v rámci distanční rehabilitace.