Multidisciplinární individualizovaná sociálně zdravotní péče s využitím telerehabilitace a asistivních technologií

Od atrakce ke každodenní klinické praxi
Ještě před několika lety působila virtuální realita v nemocnicích spíše jako technologická rarita. Dnes již multidisciplinární týmy potvrzují, že VR není pouhou novinkou, ale klinicky relevantním nástrojem s prokazatelným dopadem na motorické a kognitivní funkce pacientů.
Nové technologie nemají za cíl nahradit lékaře ani terapeuta, ale stát se účinným doplňkem komplexní péče. Jak potvrzuje doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO, neurolog z FN Ostrava: „Výsledky našich studií u pacientů po cévní mozkové příhodě potvrzují, že VR rehabilitace představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů toho, jak digitální technologie mohou smysluplně vstoupit do každodenní klinické praxe – nikoli jako náhrada, ale jako účinný doplněk, který ovlivňuje motivaci a kvalitu života.“

S čím a proč může VR pomoci?
Základním principem úspěchu virtuální reality v rehabilitaci je schopnost „oklamat mozek“. Nasazením VR brýlí je pacient přenesen do zcela nového, vizuálně a sluchově stimulujícího prostředí. To přináší několik klíčových benefitů:

• Podpora neuroplasticity a motorického učení: Ponoření do virtuálního světa pacienta motivuje k provedení mnohonásobně vyššího počtu opakování, aniž by cítil vyčerpání. MUDr. Šárka Baníková, primářka Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Ostrava, k tomu dodává: „Prostředí virtuální reality obohacené herními prvky je pro pacienty velmi motivující a chyby, které pacient udělá během cvičení, jsou okamžitě viditelné a mohou být hned napraveny. Zpětnovazebná kontrola a možnost stupňování zátěže jsou klíčovými faktory ke zlepšení motorického učení a podpoře neuroplastických změn mozku.“
• Odvedení pozornosti od bolesti: Pozornost mozku je zahlcena vjemy z VR (tzv. distrakce), díky čemuž pacienti lépe snáší rehabilitaci a zvládnou rozsahy pohybů, které by je ve standardním prostředí příliš bolely.
• Zlepšení psychiky: Jak uvádí ergoterapeutka Mgr. Marcela Dabrowská, Ph.D.: „Cvičení ve VR mění emoční ladění a pozitivně motivuje pacienty k aktivitě. Je to terapie, na kterou se pacienti vždy těší.“

Pro koho je VR přínosná? (Cílové skupiny a reálná zkušenost)
Spektrum využití VR zahrnuje pacienty všech věkových kategorií – od dětí po geriatrické pacienty. Zásadní přínos má u neurologických pacientů (po mrtvici, s Parkinsonovou nemocí), v ortopedii po těžkých úrazech, ale také v psychiatrii a intenzivní péči.
Silným důkazem o přínosu v těžkých stavech je případ z oddělení ARO (Fakultní nemocnice Ostrava). Terapeutické moduly dokážou vizualizovat a učit správné dechové stereotypy pacienty po těžkém zánětu plic nebo akutním respiračním selhání (ARDS).
Sama pacientka, která terapii absolvovala, ji zhodnotila slovy: „Viditelnou změnu, která mě překvapila, bylo zlepšení v pohybu pravé horní končetiny, kterou jsem první dny nemohla ani zvednout, a poslední den jsem již bez pomoci ruku zvedla, spojovala spojovačky a skládala puzzle. Co mi dále pomohlo, bylo dechové cvičení. Pomohlo mi to správně dýchat, zrelaxovat se a uvolnit. Vždy mě to vytrhlo z nemocničního prostředí.“

Jaká má virtuální realita rizika a limity?
Přestože je VR inovativním a bezpečným nástrojem, lékaři musí brát v potaz kontraindikace. U malé části populace může pobyt ve virtuálním prostředí vyvolat tzv. kybernetickou nevolnost (závratě podobné kinetóze). Pozor je třeba dávat také u pacientů s fotosenzitivní epilepsií. Terapie, zejména u seniorů a pacientů se zhoršenou stabilitou, by proto zpočátku měla probíhat vždy vsedě a pod dohledem.

Zaručení kvality: Co se skrývá za vývojem?
Nasazení virtuální reality do nemocničního prostředí se zásadně liší od vývoje běžné hry. Z pohledu zdravotnictví musí jít o certifikovaný, klinicky testovaný prostředek. Pokud chceme pro rehabilitaci dodávat virtuální realitu, která reálně pomáhá pacientům a zároveň ulehčuje práci personálu, neobejdeme se bez multioborového týmu. Zapojeni musí být lékaři, ergoterapeuti, fyzioterapeuti, a podle zaměření daného cvičení i logopedi či psychologové. K tomu se samozřejmě přidávají vývojáři, grafici, UX designéři, projektoví manažeři a metodici. Vývoj a testování každého jednotlivého modulu je záležitost na měsíce pečlivé práce, abychom si byli naprosto jistí, že nemocnicím dodáváme špičkovou kvalitu.

Závěrem
Péče podporovaná virtuální realitou je ukázkou toho, jak se medicína posouvá kupředu. Umožňuje vést terapii objektivněji, bezpečněji a radostněji. Budoucnost zdravotnictví neleží v nahrazení lidského doteku stroji, ale ve využití nástrojů, které zdravotníkům uvolní ruce a pacientům dodají naději.

Užitečné odkazy

Výsledky zavádění VR v českých nemocnicích a odborné studie (např. CMP, Parkinson, psychiatrie): https://vrvitalis.cz/nazory-odborniku

Přednášky o virtuální realitě v rehabilitaci:
Testování a rehabilitace ve VR: https://www.youtube.com/watch?v=fp9Fn31ssYA
Virtuální realita v psychoterapii: jak ošálit mysl: https://www.youtube.com/watch?v=lb6XYae9etM
Virtuální a rozšířená realita v rehabilitaci: https://www.peceonline.cz/prednasky/detail/virtualni-a-rozsirena-realita-v-rehabilitaci